Červen 2014

Alan Wake - The Clicker II

29. června 2014 v 16:56 | Darkness ღ |  Nightmare †

Zničehonic jsme za sebou zaslechly křik Barryho. Vůbec jsme nechápali, co tu ten blázen pohledává. Určitě to měla na svědomí temnota. S vyděšením jsme pozorovali, jak ho málem rozmačkal žlutý autobus. Tohle bylo o fous.
Běželi jsme mu rychle naproti, abychom se ujistili, že je v pořádku. Helikoptéra byla už na dosah. Bylo třeba ji už jen nastartovat, ale přízraky si to samozřejmě skvěle načasovali a zatímco se šerifka s Barrym snažili helikoptéru zprovoznit, já musel čelit nekončícím vlnám přízraků. Utržil jsem spoustu šrámů, než se jim podařilo roztočit vrtuli.
Barry mi pomohl dovnitř. Oddechli jsme si, když jsme letěli vysoko nad lesy. Dozvěděl jsem se, že šerifka čte moje knihy a dokonce mi je i pochválila. Pozvedlo mi to náladu. Požádal jsem ji, aby mě zavezla za Cynthiou, že hraje důležitou roli v boji proti temnotě. Ještě že šerifka věděla, kde ji hledat.

Sportovní kurz za mnou aneb jsem zpět!

26. června 2014 v 13:01 | Darkness ღ |  My Diary
Zdravíčko, tak jsem se vám ze sportovního kurzu vrátila celá a živá. Jsem sice trochu unavená, ale na zotavení budu mít času dost a docela se těším na zítřek.
V pondělí jsme ráno vyjeli na kolech na chatu, která mě dost zklamala. Koberec byl špinavý a válely se na něm oříšky a další bordel. Okna byla zapatlaná a na povlečení hnědé skvrny. Z ledničky se linul smrad a celkově mi pokoj nijak nevoněl. Okamžitě mi to otrávilo náladu a vytáhla jsem si na balkon jedno křeslo, abych byla na čerstvém vzduchu, i když ani ten nebyl nijak extra uklizený. Odpoledne jsme se šli ještě projít, zkusit si, jak se nám pojede na kajaku a párkrát si vystřelili. Večer si zagrilovali a bylo nám fajn.
Úterní celodenní výlet na kolech nás velmi vyčerpal. Nebylo to slibovaných 30-35 km ale rovnou 50! Ehm, díky. Krajina byla sice moc hezká, ale ta cesta! Kopce a když náhodou se jelo dolů, tak po kamenitých/hrbolatých cestách se štěrkem/pískem. Nejlepší to bylo v tom lese, kde jsem si snažila nerozmlátit držku na těch šutrech a kořenech. K večeři steačky a nadávání na nadcházející den, kdy má být hnusně a my pojedeme vodu.
Taky že bylo hnusně! Ale nejenže nesvítilo sluníčko a občas zapršelo, ale dokonce byla i nízká hladina, takže jsme šli vodou a kajaky tahali za sebou. Po pár km jsme to vzdali a šli zpátky, dali si obídek a kolem druhé hodiny odpoledne se vrátili na chatu a poflakovali se. Večer jsme šli s kámoškou na každodenní "párty" za ostatníma na pokoj, kde koloval chlast a skoro všichni byli v náladě. Já tam jentak seděla otrávená a uvědomovala si, jak tam nezapadám. Nevím, jak to dělám, ale často zůstávám mimo. Navíc mi nebylo trochu dobře a tak jsem s radostí přivítala, když to třídní rozpustil. Nemyslete si o něm nic špatného. Věděl, že tam máme chlast a jedinou podmínkou bylo, že se nebude pít tvrdý a po večerce nám dal ještě 45 minutek k dobru. Kluci šli potom ještě dolů za holkami, zatímco já se věnovala četbě (Anna krví oděnná). Po zhruba půl hodině je odtamtud třídní vyprovodil pohlavkem a já přemýšlela či bychom s kámoškou taky jeden schytaly, kdybychom se rozhodly k nim přidat. *laugh*

Vysílená

22. června 2014 v 15:37 | Darkness ღ |  My Diary
Guten Tag,
brigádu mám úspěšně za sebou a jsem z ní rozzlámaná jak sviňa. Nehorázně mě bolí nohy (hlavně kolena) a záda. Jeden den jsem tam byla 14 hodin a druhý dokonce 16 hodin. Vyhlídka na sportovní kurz mě vážně zabíjí. Nejradši bych si jen lehla a spala nebo na něco koukala.
Co se týče toho kurzu, tak sice budu nejspíš sama na pokoji, ale do dvojice jsem se domluvila s kamarádkou, tak aspoň něco jsem pořešila. Před chvíli jsem zkoušela se projet na kole. Po dvou letech a ještě k tomu na jiném kole docela zvláštní pocit. *laugh* Už to vidím, jak si někde rozsekám hubu. Ještě mě čeká balení, do kterého se mi vůbec nechce a čas přitom strašně letí.
Další brigáda na červenec je domluvená, takže příští týden po kurzu jdu podepsat smlouvu. Doufám, že to bude bez problémů a všechno klapne tak jak má.
Dnes nejsem moc výřečná. To bude tou únavou. Tak mi nezbývá nic jiného, než si popřát hodně štěstí, abych kurz přežila a hodně sil. *laugh* Mějte se tu hezky a na úterý vám přednastavím další díl Alana Waka, ať máte co číst.
Auf Wiedersehen!
(Takový klikaři! :D)
Darkness ღ

Nervózní z brigády. Vytočená kvůli paní ředitelce. Postrádající svého myšáčka. Doufající.

19. června 2014 v 20:23 | Darkness ღ |  My Diary
Zdravíčko,
chtěla jsem se ozvat dříve, ale nějak na to nedošlo. Ve škole jsem ten poslední týden nějak přežila - hlavně neustálé sledování filmů. Zítra a v sobotu mám brigádu na festu, tak jsem zvědavá jak mi to půjde. Doufám, že tam bude fajn kolektiv. Docela solidně mě vytočila naše "úžasná" paní ředitelka. V pondělí totiž naše třída jede na sportovní kurz a ona se rozhodla, že moji spolužačku nepustí. Ona totiž normálně necvičí a neměla by mít nějakou velkou fyzickou zátěž, ale doktor ji kurz povolil a ona se fakt těšila. Jenže paní ředitelka jí to prostě nepovolila (jako kdyby nám hlavně nehustili, že i když někdo necvičí, ať jede, že je to povinné, a bla bla). Takže ona zklamaná a smutná a já totálně vytočená a bylo mi jí líto. Jakože ona si asi myslí, že by se jí tam něco stalo bo co a tak to prostě nechtějí řešit a nechají ji doma. Nejlepší je, že jsme si rozdělili už pokoje a tak, takže já jsem teď lichá a na pokoji budu sama. Což ještě by nebyl takový problém, ale jsem zvědavá, jak to chtějí dělat, až pojedeme na vodu. To jako pojedu v tom sama nebo co? Jako já vím, že tohle je ředitelce úplně u prdele a ať si tohle pořeší tělocvikáři a třídní, ale naštvalo mě to. Milé, že to řekne takhle pár dní před odjezdem. Ještě že si zbytečně nenakoupila cajky na to. Podle mě je hnusné, že jí v podstatě zakázala poslední výlet se třídou, i když jí to doktor povolil a ona beztak doma zastane dost práce a není postižená, aby něco nezvládla. Ale co bych měla čekat od školy, kde vám zruší výlet na vodu, který dříve měli všichni; zavedou vám výuku do tří 3x týdně, do čtyř 1x a pak si rozmyslí : "Aha, to není to pravé." a dalšímu ročníku počty hodin zase sníží. Fakt jsem zvědavá, co si na nás ještě do příštího roku vymyslí.

Zlomená. Láskou k tobě zničená.

16. června 2014 v 20:32 | Darkness ღ |  My Diary

Stát při tvém boku mi někdy působí bolest, ale představa, že by mé místo mohla nahradit jiná, je mnohem bolestivější. Dívám se do tvých očí a vidím lásku. Slyším tvá slova, která dohromady skládají krásné věty. Choulím se v tvém náručí a cítím hřejivý pocit, který nevyvolává pouze tělesné teplo. Mohla bych být takto přitulená věčnost, protože jedině v tvém objetí se cítím v bezpečí. Jako kdyby mě mohlo ochránit před čímkoliv na světě. I před tebou samotným. Navzdory tomu jak úžasně se při tobě cítím, zároveň mám strach. Nemohu si pomoci. Nedokážu ho zahnat. Vím, že nejsem dokonalá a nikdy nebudu. Nejen to. Přijdu si příšerná. Někdo s kým by jsi neměl mrhat časem. Jako kdybych ti ukradla přes dva roky života. Jsou nenávratně pryč a den po dni si beru další a další. Jenže já tě nemohu opustit, protože bez tebe nedokážu žít. A můj strach mě zahání do temných koutů, z kterých jsem se nejednou vyhrabala. Nahání mě to jako divou zvěř, která se zbrkle snaží uniknout zlomyslným pařátům temnoty, které se po mě natahují ze všech stran. Našeptávají mi hrůzné věci a já vím, že to není správné. Je to špatné. A i přesto mě to láká. Jedna kapička krve..druhá..třetí. Potůček si razí svou cestou. Ne! Tohle už znova nedovolím! Slíbila jsem si to. Nic se tím nevyřeší a já bych po roce opět zklamala. Slzy se mi derou do očí. Nedokážu jim zabránit. Někudy tu bolest musím vypustit. Ona však narůstá. Krade mi každou hezkou vzpomínku. Každý hezký zážitek, chvíli, momentku. Odcizí nebo pokazí. Kdy jsem se naposledy usmála bez donucení? Nevzpomínám si. Jen ležet a ponořit se do sebe. Ponořit se do té bolesti a nechat se jí pohltit. Ničit sama sebe. Jentak. Ze zvyku. Nikdo tu není, aby mi zabránil. Hodiny tikají. Jsem sama. Opuštěná. Čekám. Čekám, až si na mě opět vzpomeneš a já si budu moct ukradnou další kousek tvého času. Znova se přitulit a říkat si, že teď jsi můj. Jsi tady. Láska. Cítíš jak se k tobě tisknu, ale nevidíš mi do hlavy. Nemáš ponětí, co se děje v mých myšlenkách. Nevíš, že během toho, co ti říkám "Miluji tě, broučku." se držím zuby nehty, abych neprovedla něco, čeho bych možná litovala. Odejít z tohoto světa a zbavit se té nesnesitelné bolesti. Jenže co kdybych nenalezla věčný klid? Co kdybych tu bloudila jako zatracená duše a trápila se dál. Mnohem víc. Bez tebe. Zklamaná. Ztracená. Zlomená.
By Darkness ღ

Blah, blah, blah

15. června 2014 v 12:49 | Darkness ღ |  My Diary

Ciao,
tak to dneska zkusíme trochu optimisticky, co vy na to? Hmm, uvidíme.
V posledním článku jsem vás žádala o radu ohledně mobilů. Snad všichni zkritizovali Windows Phone 8, takže jsem se rozhodla pro Android (Jelly Bean). Do oka mi padlo pár mobilů, ale pár jsem jich musela kvůli vysoké ceně vyškrtnout. Momentálně uvažuji o Sony Xperia M a MyPhone Next-S, ale je klidně možné, že skončím úplně u něčeho jiného. Do Samsungu se mi moc neche, i když spousta lidí mi ho navrhovala. Nevím, prostě mi je nesympatický. *laugh* Takže teď by jste se mohli vyjádřit k výše zmíněným mobilům a případně připsat nějakou alternativu.
Co se týče školy, uplynulý týden byl zdánlivě náročný, ale řekla bych, že jsem to uhrála docela na pohodu. Nechápu to, ale vychází mi na vysvědčení vyznamenání, což se mi v historii gymplu ještě nepřihodilo. Nejvíce jsem se obávala pololetky z matematiky a věřila tomu, že jsem ji dostatečně pokazila na to, abych shodila svůj průměr. Překvapivě jsem měla stupeň rezervu, takže radost veliká. Ave já! Zítra mě čeká ještě test z fyziky, na které se mi vůbec nechce učit a vlastně ani nemusím, protože mám skvělý průměr se kterým mi už žádná známka nehne. Na druhou stranu se na to nechci úplně vykváknout, aby neměl kecy, že jsem poslední svojí prověrce z Fy nevěnovala ani trošičku času. But who cares?
Docela jsem se teď rozečetla. Během 3 dní jsem se prokousala 2 knížkami a mám rozjetou třetí. Musím někde jich pár nasyslit na prázdniny.
Příští týden se jede na sportovní kurz, kam se mi vůbec nechce. Bude to vopruz. Hlavně doufám, že nepřijdou vedra a já na tom kole nepadnu. Už abych to měla za sebou a byly tu slibované prázdniny. I když upřímně netuším, co budu dělat. Nějaké to počteníčko. Nákupy. Koupání. Čekají mě 3 otravné týdny s rodiči, kde budou na pořádku dne dohady, kam pojedeme. Což mi připomíná, že bych si už konečně mohla vyřídit ten pitomej řidičák. Nevěřím, že jsem to dala na první pokus a radost mám jedině z toho, že jsem se toho chlapa zbavila a nemusím se stresovat, kdy budu mít zase jízdu. Ale poslední dobou nemám z ničeho radost. Pesimista na eNtou.
Chci déšť, bouřku, klid.
(Marilyn Manson - volume max!)
Darkness ღ

Ding ding ding

10. června 2014 v 19:33 | Darkness ღ |  My Diary

Mí drazí spoluobčané, jelikož a protože jsem se rozhodla téměř po 5-ti letech vyměnit svoji starou avšak milovanou Nokii 6303 (nesmějte se! :D), začala jsem projíždět internetové stránky a přemýšlet, který mobil by byl asi tak nejlepší. Rozhodně nechci do něj investovat zbytečně vysokou částku peněz, ale také si nehodlám pořídit nějaký kšunt a podprůměr. Chtěla bych něco, co hezky šlape a můžu se na tom vyblbnout. A hlavně aby mi to za rok nebo dva neexlo, jak to mají některé mobily ve zvyku. Pár lidí jsem se už poptala, ale ráda bych rozšířila své obzory a zeptala se vás na pár věcí. Byla bych ráda, kdyby jste mi na otázky odpověděli, abych se měla tak nějak od čeho odpíchnout, protože přeci jen jsem se o mobili naposledy zajímala v 8. třídě a od té doby se toho dost změnilo. *laugh*

1. Je lepší Android nebo Windows Phone 8 ? (zápory/klady)
2. Kterou značku mobilů preferujete? (na základě vlastních zkušeností nebo vašich přátel)
3. Doporučili by jste něco?
4. Čemu se naopak velkým obloukem vyhnout?

Za vaše názory předem děkuji a upozorňuji, že se rozhodně nechci nějak vytahovat a můj výběr nebude plně záviset na vašich odpovědích. Jen bych si chtěla rozšířit obzory a přeci jen v mém okolí moc odborníků na mobily není. Samozřejmě bych si dokázala vybrat i bez vás, ale toto by mi pomohlo. Ještě jednou děkuji a přeji hezký zbytek dne. *smile*
Vaše Darkness ღ

Everything's gone

7. června 2014 v 11:33 | Darkness ღ |  My Diary

Jeden článek jsem ti věnovala a rozhodla jsem se pro další, protože jsi ve mě zanechalo cosi, co mě nenechá na tebe zapomenout. Ano, myslím tebe Nicol.
Netuším, jak se to stalo. Asi jsme si chyběly. Prostě jsme si zase začaly psát, i když to už nebylo jako dřív a ani být už nemohlo. Vzhledem k tomu co se za tu dobu stalo. Snažila jsem se s tebou bavit normálně. Bavit se o věcech, které byly takové neutrální. Snažila jsem se z tebe vytahovat věci, o kterých by ses ráda bavila. O něčem co tě zajímá, baví, zaujalo a podobně. Z tebe to však lezlo jak z chlupaté deky. Trápily tě problémy v tvém "ráji" s klukem, který přišel po Michaelovi.
S Tylerem jsi byla od začátku šťastná a já vám to strašně přála. O to víc mě mrzelo, když přišly ty nesmyslné hádky. Nechtěla jsem se do toho míchat jako v předchozím vztahu a nechala vás si to vyřešit po svém. Ty jsi však chtěla, abych mu zkusila napsat (i když mě znal jen z tvého vyprávění) a nějak mu domluvila. "Třeba tě poslechne." Nevěřila jsem tomu a moc se mi do toho nechtělo. Ale co bych pro tebe neudělala. Pokusila jsem se a po pár zprávách mi byl problém jasný. Každý z vás to viděl svým pohledem a každý měl právo se zlobit jak na sebe tak i na toho druhého. Nemám žádný návod, jak by se v těchto případech mělo postupovat a tak jsem se snažila o neutrální přístup. Možná jsem se občas posnažila situaci objasnit a on kritiku bral v pohodě a chápal to. Jenže ty jsi mi mé názory vyčetla. Nejdříve jsi chtěla pomoct a pak jsi zase prskala, ať se do toho neseru. Vytočilo mě to. Požádala jsi mě od pomoc a pak jsi mě s mými názory poslala do jistých krajů.

Outlast

5. června 2014 v 12:16 | Darkness ღ |  My Diary

Je tomu už sakra dávno, co jsem hrála Outlast a teprve dnes jsem se dokopala k jeho shrnutí. Někteří z vás si možná pamatují články, v kterých jsem vyprávěla, co zrovna prožívám. Se smíchem vzpomínám na tu dobu, kdy jsem byla totálně posraná a bála se tam udělat krok. *laugh* Nedokážete si ani představit, jak jsem byla nadšená, když jsem zjistila, že 6.5.2014 vychází Outlast: Whistleblower! Málem jsem skákala 10 metrů vysoko a nemůžu se dočkat, až to seženu a budu to po večerech hrát a zase budu podělaná jak malé děcko. Am I crazy? Of course I am! Ale dřív než vás zahrnu svými novými dobrodružstvími, ráda bych vám představila starý "dobrý" Outlast.

Alan Wake - The Clicker

2. června 2014 v 19:24 | Darkness ღ |  Nightmare †

S Barrym jsme skončili v cele na stanici. Z mého přemítání mě totiž vyrušil policajt, který nás odtáhl. Vážně by mě zajímalo, proč je na mě ten chlápek tak vysazený. Nightingael. Tak se ten týpek jmenuje.
Pomalu jsem vstal z postele. Hlava mě třeštila a před celou se Nightgael dohadoval s šerifkou. Myslel jsem, že to není možné, ale hlava mě rozbolela ještě víc a před očima se mi míjely obrazy. Vyděšená šerifka se ke mně přihnala, zatímco Nightgael křičel: "Je to jenom trik!"
"V tomhle Vám budu věřit, Waku." nedbala jeho slov a pomohla mi vstát.
"Zpátky do cely! Odsud se dostanete jen přes mojí mrtvolu!" vykřikl Nightgael a náhle se zasekl. "Počkat. Tohle jsem už někde četl." vytáhl z bundy kus papíru, ale v tom se za ním rozrazily dveře a objevila se v nich temnota, která okamžitě zase zmizela společně s ním. Zbylo po něm jenom pár stránek mého rukopisu.