Alan Wake - The Truth

19. dubna 2014 v 10:32 | Darkness ღ |  Nightmare †

Spatřil jsem nad sebou Alicii, jak na mě mluví vlídným hlasem. Chtěl jsem natáhnout ruku a dotknout se její tváře, když tu náhle jsem místo ní uviděl doktora Hartmana. Říkal mi něco o tom, že musím zůstat v klidu nebo dostanu další záchvat a to jistě oba nechceme. Pro mě však bylo těžké se uklidnit. V jednu chvíli jsem viděl doktora a najednou tam byla zase Alicie. Byl jsem zmatený.
Doktor měl přes nos nalepenou náplast a snažil se mě uklidnit. Jeho vrásčitý obličej se na mě usmíval, ale působil nedůvěřivě. Pořád mluvil něco o tom, že musím zůstat klidný nebo si přihorším, ale on nebyl předmětem mého zájmu. Mě totiž zajímala Alicie.
Chvílemi jsem ji viděl stát nad sebou místo doktora. Mile se na mě usmívala a ujišťovala mě, že všechno bude v pořádku… a já jí věřil. Měl jsem ukrutnou touhu vstát, objat ji a položit snad milion otázek, ale zmocnila se mě slabost a já opět upadl do bezvědomí.



Vzbudil jsem se a zjistil, že se nacházím v prostě zařízené místnosti s postelí, skříní, nočním stolkem, lampou a stolem s psacím strojem. Protřel jsem si oči a šel se podívat k oknu. "Kde to jsem?" běželo mi hlavou. Když jsem zaslechl kroky a otočil se, spatřil jsem doktora Hartmana. "Jste na Cauldronské klinice." usmál se na mne.
Sotva ke mně doktor došel, už mě táhl ven z pokoje. Chtěl mi ukázat, co se kde nachází a jak to tu chodí. Celou cestu pořád jenom mluvil a mluvil. Povídal něco o tom, že realitu míchám se svojí fantazií, ale jelikož jsem spisovatel, není se čemu divit, že jsem to s tím fantazírováním přehnal.
"Nebudu chodit kolem horké kaše a řeknu vám to na rovinu. Alicie je mrtvá." spustil, když jsme výtahem sjížděli o patro níž. Výtah mi v této budově, která byla postavena především ze dřeva, přišel trochu zvláštní, ale žijeme v moderním světě, tak by mě to nemělo udivovat.
"Ne, tomu nevěřím. Alicie není mrtvá!" namítl jsem, ale doktor hned spustil svoji verzi o tom, že mám strach a odmítám si to přiznat a proto žiji ve svém vymyšleném světě. Ještě chvíli jsem mu odporoval, ale nakonec jsem ho nechal mluvit si svou a zamyslel se, kam se poděly všechny ty rukopisy. Jistě je někam schoval.
Vyvedl mě ven po schůdcích a došli jsme k plošince se slunečními hodinami a hezkým výhledem na jezero a hory, nad kterýma se stahovala mračna a zvedla vítr. Pomalu se schylovalo k bouřce. Za slunečných dnů musí toto ošetřovné zařízení působit nádherně, ale bouřka mu dodala děsivý nádech až mi z toho běhal mráz po zádech.
"No vypadá to, že za chvíli začne pršet a bouřit. Nevzpomínám si, že bych o něčem takovém slyšel v rádiu, ale pojďme raději dovnitř." podotkl doktor a vedl mě do společenské místnosti, kde se nacházelo několik dalších pacientů.



Za pohovkou se krčil drobný muž středního věku a neustále blábolil nějaké nesmysly. Když jsme se k němu s doktorem přiblížili, vyskočil a začal mávat divoce rukama aniž by přestal říkat slova, která nedávala smysl.
Na další pohovce u stěny seděla postarší žena se stříbřitými vlasy a působila podobně bláznivě jako muž před ní. Akorát jí nebylo už vůbec rozumět.
Doktor mě vedl dál a ukázal mi kratší cestu do mého pokoje a následně mi představil další jeho pacienty. Seděli v místnůstce hned vedle a měli rozehranou hru. Jeden mlátil gumovým kladívkem do stolu a druhý seděl naproti němu a jedno oko měl překryté černou páskou. Oba už to byli starší pánové. Prý byli členové jakési rock'nrollové skupiny a podepsalo se to na nich.
"Tak a teď by jste měl jít, pane Waku, do svého pokoje a pokusit se něco napsat." ukončil Hartman prohlídku a poté se se mnou rozloučil a zanechal mě v pokoji s oněmi muži.

Rozhodl jsem si s nimi chvilku popovídat a dozvěděl jsem se o tom, že vlastnili farmu a spoustu dalších neužitečných informací. Nakonec si začali stěžovat, jak už to ve stáří stojí za prd a já s omluvou už raději vycouval ven z místnosti.

Podle herní předlohy Alan Wake
napsala slečna Darkness ღ
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elle Elle | Web | 19. dubna 2014 v 17:50 | Reagovat

Prosím, co nejdřív pokračuj!! :O
Fakt mě to bavilo :)

2 Kix*♥ Kix*♥ | Web | 20. dubna 2014 v 11:08 | Reagovat

Ne. Alicie nemůže být mrtvá... to mi jako nesmí udělat... nebude mrtvá. Ne a ne!

3 Angela Angela | Web | 20. dubna 2014 v 12:31 | Reagovat

Je to vážně skvělé! Moc se těším na pokračování. :)

4 machiina machiina | Web | 20. dubna 2014 v 16:29 | Reagovat

Napjaté!!Neústupné!Vnitřní síla!Pocit tam uvnitř,že to není prostě pravda :)..na podobný způsob čtu teď knížku,pokračuj :)

5 Melody Melody | E-mail | Web | 21. dubna 2014 v 14:58 | Reagovat

[3]: Já taky :)

6 Date tree Date tree | E-mail | Web | 21. dubna 2014 v 17:04 | Reagovat

Husté.. moc se povedl :) další díl, prosíííím :))

7 Lůca Lůca | Web | 21. dubna 2014 v 17:05 | Reagovat

Nevím co více psát...pořád se opakuju..prostě super...ráda čtu tvoje příběhy :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama