Duben 2014

You're mine and I'm yours

27. dubna 2014 v 21:58 | Darkness ღ |  My Diary
Turn up the music!

Vál slabý vánek a obloha byla zahalena šedými mraky. Stála jsem před domkem s oprýskanou omítkou a nedočkavě přešlapovala na plácku, který pokrývala zelená tráva.
Zaslechla jsem kroky a okamžitě se otočila. Stál tam. V černých džínách a tričku, pod kterým se mu rýsovalo jeho úžasné tělo. Pomalu ke mě došel a já ho s nadšením objala. Vzal mě do náručí a posadil se na dřevěnou lavičku, kterou někdo kdysi dávno natřel bílou a žlutou barvou.
"Miluji tě." pošeptal mi do ucha, zatímco jsem obdivovala jeho svalnaté ruce.
"I já tebe." usmála jsem se na něj. Byl pro mě celý svět a jeho hřejivou náruč jsem nechtěla už nikdy opustit. Cítila jsem jeho nekonečnou lásku, ale v očích se mu zračil smutek.
"Uvidím se zítra? O půl druhé?" navrhl.
"No já nevím. Zítra už něco mám." zaváhala jsem. "Mám schůzku s někým jiným." dodala jsem neochotně.
"S kým?" zamračil se.
"No s tím.. se -"
"..se Stefanem." dokončil za mě větu a viděla jsem, jak v něm bojuje zlost se zoufalstvím.
"Ano, se Stefanem." řekla jsem mírně a v hlavě se mi mihla jeho tvář. "Ale jak to bude možné, dostanu se k tobě. Miluji tě a nic to nezmění." snažila jsem se ho uklidnit a doufala, že ke Stefanovi cítím vážně jen přátelství. Byl pro mě důležitý, ale nebyla jsem si jistá jak moc.
Nic už nedodal a pevně mě objal. Užívala jsem si to. Nechtěla jsem, aby tento okamžik někdy skončil. Já byla jeho a on byl můj. Damon byl můj.
By Darkness ღ

In memory of Katherine Pierce

24. dubna 2014 v 21:35 | Darkness ღ |  My Diary

Je to už nějaký čas, co nás Katherine Pierce opustila a někoho napadlo udělat toto mega videjko. Připomeňme si společně její úžasnou osobnost a poplačme si nad její ztrátou. Ona byla dokonalost sama. Ona byla Katherine Pierce. ♥

Darkness ღ

See you soon

22. dubna 2014 v 19:05 | Darkness ღ |  My Diary
Jaké byly prázndiny? Dostaly jste pořádně na zadek?! *laugh*
Středeční oslavu u kamarádky jsem si vážně užila a druhý den si dořešila brigádu. Páteční den patřil mému miláčkovi, kterého nikdy nepřestanu milovat, protože nikdo úžasnější neexistuje. *ogle* O víkendu jsem dělala svůj nejoblíbenější sport » ležing a v pondělí přijel myšáček za mnou. A dnes se šlo se školou uklízet odpadky po lese a po cestách, takže jsem končila už v 10:00. Prostě mega. Bohužel zítra to začne. Prověrky, úkoly,.. Ale snad to ty tři dny do víkendu vydržím. *laugh*
Přichystala jsem si pro vás jeden článeček, který se snad bude líbit. Chcete ho nebo si ho mám nechat pro sebe? *wink & kisses*
Btw..měla bych už změnit dess?
See you soon
Darkness ღ

Alan Wake - The Truth

19. dubna 2014 v 10:32 | Darkness ღ |  Nightmare †

Spatřil jsem nad sebou Alicii, jak na mě mluví vlídným hlasem. Chtěl jsem natáhnout ruku a dotknout se její tváře, když tu náhle jsem místo ní uviděl doktora Hartmana. Říkal mi něco o tom, že musím zůstat v klidu nebo dostanu další záchvat a to jistě oba nechceme. Pro mě však bylo těžké se uklidnit. V jednu chvíli jsem viděl doktora a najednou tam byla zase Alicie. Byl jsem zmatený.
Doktor měl přes nos nalepenou náplast a snažil se mě uklidnit. Jeho vrásčitý obličej se na mě usmíval, ale působil nedůvěřivě. Pořád mluvil něco o tom, že musím zůstat klidný nebo si přihorším, ale on nebyl předmětem mého zájmu. Mě totiž zajímala Alicie.
Chvílemi jsem ji viděl stát nad sebou místo doktora. Mile se na mě usmívala a ujišťovala mě, že všechno bude v pořádku… a já jí věřil. Měl jsem ukrutnou touhu vstát, objat ji a položit snad milion otázek, ale zmocnila se mě slabost a já opět upadl do bezvědomí.

__Unknown__

16. dubna 2014 v 18:30 | Darkness ღ |  My Diary
Ciao, možná bych vám mohla dát vědět, jak se mi daří, než přidám další díl Alana Waka (ano, již tento týden!). Jsem neskutečně ráda za prázdniny, které jsou na mě ale docela krátké a budu je mít poměrně nabyté. Dneska mě čeká oslava kamarádčiných narozenin, zítra úklid a vyřízení (dvoudenní) brigády a v pátek myšáček (♥). Jsem zvědavá, jak tu oslavu přežiji, když už teď jsem utahaná k smrti. *laugh* Nejlepší byly nákupy v Bille. Jakožto jediná z mých (2) kamarádek, se kterými jsme šly nakoupit, jsem mohla nakoupit chlast, takže jsem si s těma flaškama přišla hrozně vtipně, když jsem si k tomu přihodila navrch jedny lentilky - ano, neodolala jsem! *laugh* Tak já se mizím trochu připravit a nezapomeňte na kontrolu followers.
Vaše Darkness ღ

Alan Wake - Ransom III

13. dubna 2014 v 21:40 | Darkness ღ |  Nightmare †

Po dobrodružství s lanovkou mě vyhlídka vratkého mostu moc neuchvátila. Kdyby to šlo, otočil bych se a běžel pryč. Daleko od tohoto zlého místa. Ale neměl jsem na vybranou.
V polovině mostu mi cestu zastoupil párek mužů se sekyrami. Přízraky. Chtěl jsem se otočit a běžet zpátky, kdyby je náhodou napadlo přeseknout provazy. Avšak na druhé straně na mě už číhal jednou tak velké přízrak. Šikovně jsem se vyhnul jeho útokům a dostal ho na stejnou stranu jako byli ti dva. Teď je zvládnout byla už hračka.
Šel jsem dál a tisknul se k horské stěně, neboť jsem se bál, že se zřítím dolů. K mojí smůle se vrátili ti otravní ptáci a já musel čelit jejich útokům. Zatímco jsem se snažil je odehnat, zřítil jsem se do stříbrného dolu.
Byla tam neskutečná tma. Viděl jsem sotva na krok, když tu najednou se ozval hlas Alicie. "Alane. Alane. Alane!" volala mě. Běžel jsem za jejím hlasem. Bez varování mě šíleně rozbolela hlava a já padl na kolena.

Když bolest odezněla, už jsem Alicii neslyšel. Na zemi se válel další kus rukopisu. Ve spěchu jsem ho přečetl. "Tohle místo.. Asi už blouzním. Musím se dostat rychle pryč." potřásl jsem hlavou a vydal se dál.

Propouštění otroků

11. dubna 2014 v 21:35 | Darkness ღ |  My Diary

Je to více než rok, co jsem zaležila tento blog a za dobu jeho působení jsem nasbírala spoustu lidí, kteří se chtěli přidat mezi mé otroky. Seznam upsaných se velmi rozrostl a já si řekla, že bych přeci jen některým mohla dopřát volnost. Ano, dokážu být milostivá a vybrané propustím. Mohlo by se však stát, že někomu se u mě zalíbilo a chtěl by mi v následujícím roce nadále sloužit, což mu nemohu odepřít. Takže mi k článku napište, zda by jste chtěli u mě stále sloužit nebo už toho máte po krk a nárokujete si právo na klidný život. Pokud by se stalo, že se někdo nevyjádří, naložím s ním dle svého uvážení. Jestli jsi tu nový, můžeš mi upsat svou duši, ale negarantuji, že se brzy bude konat další kolo propuštění, takže si svoje rozhodnutí řádně promysli. Pište mi své žádosti do konce měsíce a nezapomeňte.. čas běží.
Vaše nadřízená Darkness ღ

Čas ukáže

9. dubna 2014 v 21:54 | Darkness ღ |  My Diary
depressionJe to zvláštní.
To co člověk pro své milované je schopný udělat.
Můj stav se zlepšil, ale.. je tu to ALE.
Víc se stará. Je vidět, jak moc toho lituje. Miluji ho. Ale stále je tu ta bolest. Nedokážu zapomenout. Bojím se. Můj strach mě doprovází ve dne v noci. Co když...? Ne! Nemohu takhle myslet.. nebo se z toho zblázním (!).
Nedokážu být bez něho, ale chvílemi se mu nemůžu podívat do oči. Tak moc mě to zasáhlo. A přitom tak moc doufám, že se to spraví. Ale čemu vlastně dávám čas? Dávám mu čas na to, aby všechno napravil nebo na to, aby všechno zase podělal? Dávám mu další šanci nebo další šíp?
Proč jsem taková? Proč si raději nechávám ubližovat, než abych přišla o osobu, kterou nade vše miluji? Vyplatí se mi to nebo naopak vymstí?
Spousta otázek, na které (snad) jednoho dne dostanu odpověď. Bůh ví, jak bude znít. Bůh ví, jestli mě odprostí od utrpení nebo srazí na kolena.
Čas ukáže, ale kolik ho vlastně mám?
Vaše Darkness ღ

You broke my heart.

6. dubna 2014 v 15:12 | Darkness ღ |  My Diary
Myslela jsem, že jsi jiný. Myslela jsem, že nejsi jako ostatní. Asi jsem se v tobě hodně zmýlila. Chtěla jsem ti věřit. Chtěla jsem ti dát všechno.. jednoho dne. Byla jsem pro tebe ochotná zajít i tam, kam jsem se zdráhala vkročit. Udělat něco, co se mi příčilo. Zvládla jsem to. Zvykla jsem si. Nikdy jsem se do nikoho nezamilovala tak moc, že jsem si to ani neuvědomovala. V tvém objetí se cítím nejbezpečněji. Tvůj hlas je pro mě tou nejkrásnější hudbou. Tvoje sladké polibky. Tvoje tělo. Nedokážu ani pořádně vyjádřit, jak strašně moc pro mě znamenáš. Jsi můj svět. Můj život. Nedokážu si představit, že bych měla bez tebe existovat. Vím, že nejsem dokonalá a že nikdy nebudu. Mám spoustu chyb, ale dokážu tě milovat tak jako nikdo. Tak proč jsi mi toto spravil? Vím. Měli jsme zlé období. Vypadalo to zle. Nevěřila jsem v pokračování a ty očividně také ne. Ale proč jsi to nezahrál férově? Proč jsi mi lhal? Myslel jsi si, že se to nedozvím? A po tom všem? Nedokážu tě poslat pryč. Nedokážu se s tebou rozejít. Raději si nechám ubližovat do konce života, než abych tě ztratila. Tak moc jsem se do tebe zamilovala. Tak moc jsem toho sch
opná podstoupit. Tak moc se snažím být silná. Možná tak moc jsem naivní. Každý den mě to bolí. Každý den mě to trápí. Lituješ? Tím to neodčiníš. Máš ještě jednu šanci, ale tohle ti nikdy nezapomenu. Rány se zahojí, ale jizvy zůstanou. Slzy uschnou, ale vzpomínky nezmizí. Ano, jsem smutná. Říkáš, že mi víc sluší úsměv, ale nedokážu ho jentak vykouzlit. Čekám, kdy mi ublížíš znova.. proto nedokážu být klidná.. proto se nedokážu smát. Možná umím být dobrá herečka.. možná. MOŽNÁ se všechno v dobré obrátí nebo to možná jednou skončí.. a já přestanu dýchat.
Darkness ღ

Cinema - April 2014

1. dubna 2014 v 20:42 | Darkness ღ |  Film

Ne, tohle není apríl. Opravdu jsem byla pro jednou schopná udělat přehled dřív než po polovině měsíce. Ave, já! Ano, ano, děkuji.. podpisy až na letišti! *wink and laugh* Tak se pojďme společně bez velkého otálení podívat, co si pro nás připravili v kinech tentokrát a kromě svého názoru mi můžete do komentáře připsat, jak jste svoje milované nachytali. *wink*