Únor 2014

Alan Wake - Shadows II

27. února 2014 v 20:38 | Darkness ღ |  Nightmare †

S Barrym jsme se ubytovali v jedné z chatek a celou dobu se mě snažil přesvědčit, abych na vršek nechodil. Bezúspěšně.
Když už se setmělo, rozloučil jsem se s ním a vydal se na setkání s neznámým mužem. Měl jsem také trochu obavy, ale svoji Alicii miluji nade vše a nedovolím, aby se jí něco stalo.

Cestou jsem narazil na několik dalších útržků, které mi ze začátku nedávaly moc smysl, ale sem tam to vypadalo jako kdyby někdo předepisoval moji budoucnost. Minul jsem spoustu opuštěných chatek a v jedné z nich nalezl funkční rádio. V další byla zase televize a zrovna vysílali další díl jednoho seriálu jménem Night Springs, na který jsem už jistě někde narazil. Jeden muž středního věku hovořil s dalším, který evidentně někoho zabil a k tomu cosi provedl svému synovi, protože tam mluvil o následcích, které si ponese do konce života. Trochu mě to vyděsilo.

Alan Wake - Shadows

22. února 2014 v 14:03 | Darkness ღ |  Nightmare †

Před třemi lety jsem se jednoho dne vrátil domů a byl šťastný, že po dlouhém náročném dni konečně vidím Alicii. Požádala mě o šálek kávy, a tak jsem zaplul do kuchyně a zapnul kávovar.
Oznámila mi, že už svou práci pro mě dodělala a mám se jít podívat k sobě do pracovny. Vskutku se jí to povedlo.
Znenadání vypadl proud a nastala tma. Alicie začala panikařit a já se snažil, co nejrychleji všechno napravit. S baterkou v ruce jsem k ní přiběhl a snažil se ji uklidnit. "Nic se neděje. Jenom vypadl proud. Zapálíme si svíčky a všechno bude v pořádku." usmál jsem se na ni.
"Promiň, že jsem tak zpanikařila, ale vůbec jsem to nečekala a děsí mě to.Prosím, pověz mi nějaký příběh." žadonila. Nemohl jsem jí to odepřít a vyprávěl jsme jí o tom, jak jsem se jako malý bál tmy a maminka mi dala kouzelný vypínač, který kouzelným světlem odháněl všechna strašidla. Posléze jsem ho vytáhl z kapsy a dal Alicii.
"Teď jsi si ten příběh vymyslel!" popíchla mě. "Ne, vážně to tak bylo." objal jsem ji. "I ty jeden lháři!" zasmála se.
Strávili jsme spolu krásný dlouhý večer, který se mi vryl do paměti a nikdy na něj nezapomenu.

Cinema - February 2014

15. února 2014 v 19:14 | Darkness ღ |  Film
Ciao,
opět píšu s velkým zpožděním a omlouvám se. Ale mám toho dost jak ve škole, tak i mimo ni... nebo nemám náladu na nic jiného, než si lehnout a pustit maraton seriálů. Pořád jsem unavená a nejradši bych prospala celý den a celou noc. Ale škoda toho promarněného času. Každopádně se teď přesuneme k přehledu filmů, které tento měsíc běžely/běží/poběží v kině. Já osobně se těšila jen na Vampýrskou Akademii (i když jenom kvůli Rose), ale ta byla téměř o měsíc posunuta. Ale kvůli vám jsem se dokopala k tomutu přehledu, tak snad vás něco zaujme.

S mrtvými nelze soupeřit

9. února 2014 v 21:16 | Darkness ღ |  Nightmare †

Znuděně sleduji televizi, kde vysílají jakousi přeslazenou telenovelu a popíjím bourbon. Jedna z hlavních hrdinek zrovna předvádí srdcervavý pláč, ale mým hlavním zájmem jsou moje ponuré myšlenky. Události posledních několika hodin si přehrávám pořád dokola jako kdyby se na tom dalo něco změnit. Dopiji zbytek bourbonu, abych zahnala svoje neodbytné vzpomínky a vydám se do kuchyně pro další láhev. Zpátky se vracím s krabicí laciného vína a ztěžka dosednu do rozvrzaného křesla, které jsem sehnala kdysi ve výprodeji v bazaru. Hypnotizuji stěnu za televizí jako kdyby se na ní mělo objevit rozřešení všech mých problémů, ale moje čekání je marné. S povzdechnutím se vydám směrem do koupelny a usrkávám z krabice tekutinu, která jen zdánlivě připomíná chuť vína. Svléknu ze sebe svoje vytahané oblečení a zachytím svůj odraz v zrcadle. Zkoumavě se zadívám na svoji postavu a zamračím se ještě víc. "Tlustá" probleskne mi hlavou a znechuceně na svůj odraz plivnu. Usednu do vany a pustím si teplou vodu. Usrkávám z poloprázdné krabice zatímco se vana plní průzračnou vodou. Slzy mi mapují tvář a pohledem zabloudím k modřinám, jimiž je pokryté téměř celé moje tělo. Znaveně odhodím do kouta prázdnou krabici a zastavím tekoucí vodu, ačkoliv už před pěti minutami bylo pozdě. Ponořím se pod hladinu, čímž dosáhnu akorát toho, že zaplavím půlku koupelničky s oprýskanou zdí. Pomalu se začínám vynořovat, ale najednou se zarazím. Proč zůstávat na tomto nenávistném světě, kde každému závidí i pěkný počasí na pohřbu? Proč nezůstat pod hladivou a nenechat se ukonejšit v náruči vody, která zahřívá moje jinak promrzlé tělo? Moje plíce zoufale touží po přísunu kyslíku, ale já mu ho dál vzdorovitě odpírám. Otevírám pusu a vypouštím poslední bublinky obsahující nepatrné množství tak cenného kyslíku. Můj život. Střídá je voda, která se mi rychle hromadí v plicích. Moje smrt. Na vašem pohřbu vás všichni milují. Konečně dosáhnu svého. Budu milována. Středem pozornosti. S mrtvými nelze soupeřit.

What?

7. února 2014 v 21:41 | Darkness ღ |  My Diary

Tohle vážně asi nikdy nepochopím..
Označovat mě za krávu kvůli tomu, že neumí prohrávat?
Jáááj, chudinka..
A ještě se tomu tlemí, jak kdyby řekla nejlepší vtip na světě.
Nemám ji ráda, i když je mi vlastně úplně u prdele, co si o mě myslí. Nehodlám si kvůli ní dělat zbytečně vrásky, ale občas mi zůstává rozum stát.
Je to jen pitomá hra, ale ona to asi bere jako boj. Ale proti čemu? Proti mě? A i když mě porazí, tak co z toho. Dobrý pocit, který si musí upevnit výhrou další hry? A co když ji náhodou vyoutuju? Ano, budu označena nějakým "pěkným" výrazem z jejího slovníku.
Den ode dne se moje nechuť k ní stupňuje. Normálně jsem si jí nevšímala, ale když se ke mě takhle chová. Chápejte, přeji si, aby se jí to nějak vrátilo.
Spousta lidí ji nemá rádo a není se čemu divit. Ale všimla se toho vůbec?
No budu doufat, že "nešťastnou" náhodou ji zasáhne do xichtu míč, protože nic jiného si nezaslouží. :)
Darkness ღ

Just hate me!

3. února 2014 v 20:44 | Darkness ღ |  My Diary

Celým světem zmítá nenávist. Jeden nenávidí druhého a proč? Příčinou bývá často závist a věřím, že nejsem jediná, kdo má s tímto zkušenosti..
Některé holky se mnou chodí už dvanáctým rokem do školy. Nevzpomínám si, že bych jim někdy nějak ublížila. Nevzpomínám si, že bych o nich šířila ošklivé věci a i přesto mezi náma vznikla nenávist.
Pomlouvají mě i mé přátele. Při hrách se mě/můj tým snaží porazit jako kdyby šlo o život. Když hraje každý sám za sebe, tak se na mě domlouvají. Obzvlášť jedna, říkejme jí Ingrid, se chová s prominutím jako totální píča. Jsem na ně už alergická. Řvou jak hyeny a mě to drásá uši. Šárka na mě byla vždycky "hnusná" a sama mi jednou řekla, že si to tak nějak uvědomila a že vůbec neví proč. Ale pokračuje v tom. Je v té partě společně ještě s Janou a Sárou. Sára je z nich taková nejnormálnější.. není tolik zkažená. Když je pryč, tak ji zbylé tři holky pomlouvají. Kolikrát mám chuť to Sáře říct, ale nebudu se mezi ně vměšovat. Akorát by to vyvolalo další vlnu pomluv a nenávistných pohledů.