Horror on the attic

15. března 2013 v 22:03 | Darkness ღ |  My Diary

Ze spaní mě probudila velká žízeň. Jelikož se nedala ignorovat, skopala jsem peřinu, nazula pantofle a vyrazila do kuchyně. Znenadání jsem zaslechla nějaké kroky. Zaposlouchala jsem se, ale slyšela jsem jenom chrápání svého otce. Mávla jsem nad tím rukou a sklenice vody ve mě zmizela jak mávnutím proudku. Avšak znovu jsem uslyšela ty kroky. Tentokrát jsem dokázala určit, že to vychází z půdy. Normálně jsem hrozný strašpytel, ale nedalo mi to a za chvilku jsem stála ve dveřích na půdě. Ticho. Naskytl se mi pouze pohled na zanedbanou místnost s hromadou krabic a pavučin. Odvážně jsem vykročila do místnosti. Najednou se ozvala rána jak z děla, jak se zabouchly staré dřevěné dveře s vyrytými ornamenty.


Mé pokusy je otevřit byly marné. Dostala jsem strach a bušila do dveří jak smyslů zbavená. Zase ty podivné kroky. Strnule jsem se pomalu otočila a naskytl se mi pohled na mrtvolu, která právě po mě natahovala ruce. Pach rozkládajícího se masa mě udeřil do nosu až jsem málem upadla do mdlob. Z mého hrdla se dral křik a já prchala k žebřiků vedoucímu do stále neprozkoumaného prostoru. Vždy jsem ho chtěla navštívit, ale rodiče mě varovali, že ze žebříku spadnu a zlomím si nohu. Ale teď mě tyhle starosti ani trochu netrápily. Jediná myšlenka. Dostat se pryč ! Žebřík jsem bezhlavě zahodila, ale ta bytost bez duše měla vyšší IQ, než jsem předpokládala. Drobná neohrabanost jí nebránila dát žebřík na původní místo. Zaklapla jsem víko a zabezpečila jej. Pro jistotu jsem ho zatížila ještě ebenovou truhlicí, jejíž obsah mi byl momentálně ukradený. Třesu se s ohlušujícího bouchání do víka. Snaží se dostat ke mě!

Děsivý rytmus přeruší hlas mé sestry a následně obrovská rána. Svou tvář mi ukázala moje zvědavost a já truhlici odstrcila a vykoukla dolů. Moje starší sestra zápolila s mrtvolou, z které odpadávalo shnilé maso. Na chvilku zaváhala a sestra ji uvěznila ve skříni. Jenže pak si hned uvědomila svou chybu. Ve skříni je zbraň, kterou nesmí za žádnou cenu nalézt. Sestra stála jak zkameněla a já se rozběhla pro rodiče. Na chodbě jsem se srazila s otcem, který v rukouch pevně svíral nabitou pušku. " Půda! Mrtvola! Sestra!" zvolala jsem. Otec se na mě vyděšení podíval, odstrčil mě z cesty a začal vybíhat schody. Ve dveřích se zarazil s vykulenýma očima a otevřenou pusou. Jeho výraz ve vteříně vystřídala zloba. Přes rameno jsem nahlédla do místnosti a naskytl se mi dech beroucí pohled. Sestra ležela v kaluži vlastní krve a hlavu měla oddělenou od těla. Nad ní hrdě postávala ta proklatá mrcha a v rukách jí dřímala motorová pila potřísněna krví.

Zatímco jsme s matkou spustili Niagarské vodopády, otec vystřelil a bytost, která měla už být dávno pohřbena se sesunula k zemi. Motorovka přestala běžet. Neohroženě se k ní vydal dokonat své dílo. Chtěla se ubránit svojí novou hračkou, avšak ta se při pádu poškodila. S výkřikem skončil její "druhý život". Doběhla jsem k sestřinu tělu a klesla na kolena. Mým tělem projela vlna bolesti. Zachránila mě. Položila svůj bezchybný život za můj.

Ve dveřích jsem zastavila loučícího se šerifa. Nestačily mi jen matné odpovědi, kterými se mě snažil celou dobu uchlácholit. Chci vědět pravdu hned ted ! Po dlouhém přemlouvání povolil a pobídl mě, ať si alespoň sednu na rozeklanou židličku, která hrozila, že se každou chvílí rozpadne. Tělo zmizelo! Sotva se ho dotkl změnilo se v bílý opar stejně tak jako všechny ostatní stopy. Avšak rozpoznal rysy staré ženy s děsivvým příběhem. Nesnášela vše, co bylo živé a proto byla uvězněna ve vlastním domě. Našli se však pošetilí hlupáci, kteří chtěli prozkoumat tajemný dům a to se jim stalo osudným. Jednoho dne přišel muž, který "ďáblovu dceru" (jak jí přezdívali) usmrtil. Ta však přísahala, že se za 100 let vrátí a bude v krvavém masakru pokračovat. Nečekala však, že se jí do cesty postaví někdo další a skříží její nekalé plány.

Dnes, po uplynulých 10-ti letech, stojím nad hrobem své hrdinky, mé milované sestry. Proklínám tu zrůdnou ženu, která jí bezdůvodně sebrala život a přeji jí, aby se smažila v pekle. Můj hněv vystřídá smutek. Se slzami v očích pokleknu a položím na hrob kytici růží, které má sestra bezmezně milovala. Kapesníčkem si otírám slzy. Jak těžké bylo pro mě uvěřit, že moje sestra odešla na onen svět. Že neobejme mě v nejtěžších chvílích a nebudu se moct k ní při bouřlivých nocích schovat. Od té doby, co odešla, si svého života vážím, avšak nedokážu žít naplno. Zvedám se a mířím k brance. Najednou zaslechnu její hlas : " Netruchli pro mě a užívej si života. Já na tebe dohlédnu. Tvé štěstí je i mé štěstí. Sice nemohu být s tebou na tomto světě, ale v tvém srdci zůstanu napořád." Se slzami v očích a smutným úsměvem na tváři jí pošlu vzdušný polibek a v srdci mě hřejou její slova. Až nastane můj čas, setkáma se a tentokrát jí už neztratím.

Inspirováno příběhem, který jsem napsala na základní škole.
Byl upraven avšak podstata a příběhu zůstala stejná.
Během psaní se dokázala autorka sama vyděsit. :)
Snad dokázala zapůsobit i na vás.
Vaše Darkness
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kate Kate | Web | 15. března 2013 v 23:31 | Reagovat

Čtivé, hezky napsané, umělecké. Nejdřív jsem se divila, že se hlavní postava tak krásně vyjadřuje - tím myslím, že kdyby se skutečně ocitla v takové  situaci, určitě by ze sebe (v té chvíli) nedostala tolik působivých souvětí např. "Zatímco jsme s matkou spustili Niagarské vodopády, otec vystřelil a bytost, která měla už být dávno pohřbena se sesunula k zemi. " Potom jsem si přečetla, že příběh vypráví až po 10 letech. Tím se ten čtivý styl vyprávění vysvětluje :) Nejvíc se mi líbí poslední odstavec, vážně nemá chybu :))

2 koralinkas koralinkas | Web | 16. března 2013 v 12:38 | Reagovat

Je to nádhera. Normálně nesnáším horory, ale toto je vážně úžasné ♥

3 Miss Nothing Miss Nothing | Web | 16. března 2013 v 13:41 | Reagovat

Úžasný! Skvěle zpracovaný skvělý příběh :)

4 Veronica Schizophrena Veronica Schizophrena | E-mail | Web | 16. března 2013 v 13:45 | Reagovat

Krásný hororový příběh... doufám, že dneska usnu :x

5 †SuicidePsychoMonstrum† †SuicidePsychoMonstrum† | Web | 16. března 2013 v 14:27 | Reagovat

Musím říct že na mě jsi zapůsobila opravdu moc! Četla jsem to s oetvřenou pusou a jsem opravdu vděčná za to, že tenhle článek nečtu ňák pozdě večer! Doufám, že sem napíšeš někdy něco podobnýho je to fakt síla!
PS: Na půdě každý den slyším kroky jak by tam někdo chodil, přitom je prázdná a sem tam slyším zvuk spadnutí krabice, přitom tam žádnou krabici nemáme! po tvém příběhu mě na půdu už nikdo nedostane! :D

6 *AnetWolfLun* *AnetWolfLun* | E-mail | Web | 16. března 2013 v 14:42 | Reagovat

- páni to je dokonalé!
- já nesnáším horory -,-
- ale tento je bezva.
- všechno tam máš dokonale popsané ^^

7 Sariel von Gardarike Sariel von Gardarike | Web | 16. března 2013 v 19:05 | Reagovat

Mě vyděsil už ten začátek. :D Slyšet ve tmě kroky ... jednou se mi to stalo a tuhla mi krev v žilách ... teď se mi to vrátilo. :D

Na jednu stranu se mi moc líbil naturalistický popis mrtvoly ... její zápach a shnilé maso ... žádné příkrasy ... představa souboje se smrdutou mrchou, ze které padá maso, je děsivá sama o sobě. Nádherně popsaný moment.

Na druhou stranu jsem se v některých pasážích ztrácel ... třeba jak tam přibývaly nové a nové postavy ... najednou se objevil šerif ...

Ale zase si říkám, že člověk, který prožívá takovouhle hrůzu sám není pořádně schopen vnímat všechny souvislosti, takže k tomu to zmatení i poměrně sedí. Ve výsledku je to dobrá práce. :)

Mimochodem Raja ti odpověděla na tvůj dotaz u sebe v kabinetě. http://magoniteris.blog.cz/1302/kabinet-vyroba-kouzelnych-predmetu Nevím, jestli tě odpověď uspokojí, kdyžtak si to tam spolu dál vyřešte, každopádně mě tato záležitost inspirovala k zavedení systému, že by si každý, kdo položil v kabinetě nějaký dotaz, hlídal, zda mu tam učitel neodpověděl. ;)

8 Insidious Insidious | E-mail | Web | 26. března 2013 v 10:54 | Reagovat

Tý jo... to je hustý sadomaso :D Ale to se mi líbí, má to spád :) a suprový děj :) Docela jsem se i bála. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama